Zachování vlastností násadových vajec
Násadová vejce, která je třeba skladovat 1–3 týdny, lze položit buď tupou nebo špičatým kůlem nahoru a umístit je do vzduchotěsného obalu.
Klíčová slova: inkubační vlastnosti vajec, líhnivost vajec, líhnutí mláďat, skladování vajec s ostrými a tupými póly nahoře v uzavřených obalech
Inkubační vejce, která je třeba uchovat do 1–3 týdnů, lze umístit buď tupou nebo ostrou tyčí nahoru, a umístit je do vzduchotěsného obalu.
Klíčová slova: inkubační vlastnosti vajec líhnivost vajec výtěžnost kuřat skladování vajec s tupou nebo ostrou tyčí ve vzduchotěsném obalu
Taťána KOLOKOLNÍKOVÁ, kandidátka zemědělských věd
SibNIIP – pobočka federální státní rozpočtové instituce “Omsk ANC”
Specialisté na drůbeží farmy pravidelně čelí takovému problému, jako je potřeba skladovat násadová vejce déle než deset dní. Aby se snížila rychlost „stárnutí“ vajec, jsou před uskladněním ošetřena dezinfekčními prostředky a v místnosti jsou udržovány optimální podmínky teploty a vlhkosti.
Trvanlivost vajec závisí na parametrech mikroklimatu. Čím kratší jsou, tím vyšší může být teplota vzduchu. Při dlouhodobém skladování je třeba snížit teplotu vzduchu.
Čerstvě snesené vejce je sterilní. Přesto je povrch skořápky velmi rychle kolonizován různými mikroorganismy. Dezinfekce je jednou z technologických metod, která může zvýšit líhnivost vajec a zlepšit kvalitu mladých zvířat. V drůbežích farmách se k dezinfekci násadových vajec často používají dezinfekční prostředky, které zabíjejí patogenní i prospěšnou mikroflóru. Životaschopnost kuřete závisí na tom, jaká mikroflóra vstoupí do jeho těla v prvních hodinách po vylíhnutí.
Vytvoření a hledání účinných antibakteriálních látek šetrných k životnímu prostředí má velký vědecký a praktický význam. Perspektivní způsob dezinfekce je biologický, kdy se místo antibiotik používají probiotika, prebiotika, symbiotika, silice a další přípravky. Při ošetření vajec 10% roztokem propolisové tinktury se tedy omezí růst patogenní a oportunní mikroflóry a při použití probiotických přípravků se zvýší počet prospěšných mikroorganismů, které osídlují tělo kuřat v prvních hodinách po vylíhnutí.
Pokud je třeba vejce skladovat po dlouhou dobu, měla by být správně umístěna a pravidelně obměňována. To vše bude mít pozitivní vliv na výsledky inkubace. Bylo zjištěno, že skladování vajec ostrým pólem nahoru pomáhá zabránit kontaktu žloutku s vnitřní skořápkou vejce. To chrání embryo před dehydratací a mechanickým poškozením.
Vědci VNITIP doporučují vejce zahřívat nejpozději tři dny po snášce při teplotě 37,8–38 °C po dobu pěti hodin. Při skladování 15–20 dní by se vejce měla každých pět dní zahřívat při teplotě 37,8–38 °C po dobu pěti hodin.
Údaje z jiných studií ukázaly, že před uskladněním je vhodné čerstvá vejce snesená maximálně před dvěma dny ohřát. Pokud vejce nebyla po snesení rychle a důkladně zchlazena, je účinnost jejich předehřátí minimální. V tomto případě může být zahřívání dokonce škodlivé, protože embrya mohou pokročit za pozdní stadium gastruly a nebudou schopna snášet dlouhodobé skladování. Podle mnoha badatelů pokračuje špatný vývoj embryí i při teplotě 21–22 °C.
Pro snížení rychlosti „stárnutí“ vajec bylo navrženo změnit složení plynu ve vzduchu ve skladu vajec. Použití této technologie přineslo dobré výsledky. Bohužel tato technologie se zatím v drůbežích farmách nepoužívá pro její vysokou cenu a pracnost.
Vědci SibNIIP provedli komplexní studie, během kterých studovali vliv různých technologických metod a doby skladování vajec na výsledky jejich inkubace. Zvýšení přípustné trvanlivosti vajec získaných od drůbeže určené k produkci masa umožní naplnit inkubační stroje na požadovaný objem a snížit počet rodičovských hejn, což je ekonomicky výhodné.
Údaje z předchozích studií ukázaly, že násadová vejce by měla být hermeticky zabalena pro skladování poté, co byla dezinfikována formaldehydem nejdříve pět hodin po snášce. Jinak formalín, který se dostane do pórů skořápky, pronikne dovnitř, což povede k otravě embrya.
Při skladování hermeticky uzavřených vajec dochází ke zpomalení rozkladu vitamínů, optimalizaci acidobazické rovnováhy bílkovin a žloutku, pozastavení procesu „stárnutí“ (snížením ztráty oxidu uhličitého), opětovné kontaminaci skořápky je zabráněno a růst mikroskopických hub je inhibován (kvůli omezenému přístupu kyslíku).
Experiment probíhal v oddělení selekce, genetiky a biotechnologie chovu drůbeže SibNIIP. Vejce masných kuřat “Sibiryak 2”, umístěná v hrudkovitých podložkách, byla zabalena do plastových sáčků o rozměrech 130 × 75 cm s posuvným uzávěrem a ventilem, kterým byl odsáván vzduch pomocí vysavače. Výsledný blok byl umístěn do krabice na vejce a skladován ve skladu vajec při teplotě 15–16 °C až do inkubace.
Studie sestávala ze dvou experimentů, každý o třech fázích (skladování vajec po dobu jednoho, dvou a tří týdnů). Metodou analogů (podle hmotnosti) byly sestaveny čtyři skupiny vajec (kontrolní a tři experimentální) po 180 vejcích.
Vejce kontrolní skupiny byla skladována tupou tyčí nahoru, první pokusná skupina – ostrou tyčkou nahoru, druhá experimentální skupina – tupou tyčí nahoru v uzavřeném obalu, třetí pokusná skupina – ostrou tyčkou nahoru v uzavřeném obalu. Podmínky teploty a vlhkosti během skladování a inkubace vajec ze všech skupin byly stejné.
Připravenost kuřat k vylíhnutí je dána stupněm vývoje embryí po 18,5 dnech inkubace. Čím větší je podíl embryí kategorie I, tím vyšší je líhnutí mláďat (tab. 1, 2).
Data získaná v prvním experimentu ukázala, že v první fázi vejce první, druhé a třetí experimentální skupiny výrazně převyšovala vejce kontrolní skupiny v počtu embryí kategorie I o 10,4, resp. 11,8 a 14,9 % (p p <0,01). Ve vejcích druhé a třetí experimentální skupiny bylo o 11,7 a 11,9 % méně embryí kategorie II než ve vejcích kontrolní skupiny (p <0,05).
Ve druhé fázi, co do počtu embryí kategorie I, vejce z druhé a třetí experimentální skupiny výrazně převyšovala vejce z kontrolní skupiny o 13,5 a 22,4 % (p p <0,001) a vejce třetí experimentální skupiny pro stejný ukazatel byla lepší než vejce první experimentální skupiny o 13,8 % (p <0,001).
Nejmenší počet embryí kategorie II byl registrován u vajíček třetí pokusné skupiny – o 15,1 a 11,7 % méně než u vajíček kontrolní a první pokusné skupiny (p p <0,05). Ve vejcích druhé a třetí experimentální skupiny bylo o 6,4 % méně embryí kategorie III než ve vejcích kontrolní skupiny (p <0,05).
Ve třetí fázi studie, co do počtu embryí kategorie I, vejce ze třetí experimentální skupiny výrazně převyšovala vejce z kontrolní a první experimentální skupiny o 13,9 a 11,5 % (p p <0,05). Navíc ve vejcích druhé a třetí experimentální skupiny bylo zaznamenáno o 9,9 a 10 % méně embryí kategorie III než ve vejcích kontrolní skupiny (p <0,01).
Ve druhém pokusu v první fázi studie, co do počtu embryí kategorie I, převyšovala vejce ze třetí experimentální skupiny vejce z kontrolní a první experimentální skupiny o 13,1 a 10,8 % (p p <0,05). Bylo zjištěno, že ve vejcích třetí experimentální skupiny bylo o 10,6 a 10,8 % méně embryí kategorie II než ve vejcích kontrolní a první experimentální skupiny (p <0,05).
Ve druhé fázi studie, co do počtu embryí kategorie I, vejce ze třetí experimentální skupiny výrazně převyšovala vejce z kontrolní skupiny o 12,7 % (p <0,01).
Bylo zjištěno, že ve třetí fázi bylo ve vejcích druhé a třetí experimentální skupiny o 14,5 a 15,4 % více embryí kategorie I než ve vejcích kontrolní skupiny (p <0,01). Výsledkem bylo, že vejce třetí experimentální skupiny obsahovala o 10,1 % méně embryí kategorie II než vejce kontrolní skupiny (p <0,05).
Při přenosu vajíček k vylíhnutí se tak největší počet embryí kategorie I získal ve vejcích třetí experimentální skupiny, která byla skladována ostrým pólem nahoru v uzavřeném obalu.
Výsledky inkubace jsou uvedeny v tabulkách 3, 4.
Ve všech fázích studie, v první, druhé a třetí experimentální skupině, byla líhnivost vajec a líhnutí mláďat vyšší než u kontrolní skupiny (s výjimkou první experimentální skupiny v prvním experimentu na I. etapa). V závislosti na různých metodách skladování vajec nebyly zaznamenány žádné tendence ke zvýšení nebo snížení počtu nestandardních mladých zvířat.
Při skladování vajec ostrou tyčí nahoru bez obalu (vejce první pokusné skupiny) po dobu jednoho týdne byla líhnivost vajec v prvním pokusu o 0,3 % nižší než líhnivost vajec v kontrolní skupině a ve druhém pokusu naopak byla o 1,4 % vyšší. Na základě výsledků dvou experimentů bylo zjištěno, že při skladování vajec s ostrou tyčí nahoru bez obalu po dobu dvou a tří týdnů byla líhnivost vajec o 5,5–5,7 a 3,6–4,1 % vyšší než líhnivost vajec. vejce uložená s tupou tyčí.pole up (kontrolní skupina).
Umístění vajec tupou tyčí nahoru do uzavřeného obalu (vejce druhé experimentální skupiny) umožňuje zvýšit jejich líhnivost během skladování: na jeden týden – o 2,5-4%, na dva týdny – o 4,7-7,4%, na tři týdne – o 6,9–8,2 %. Skladování vajec špičatou tyčí nahoru v uzavřeném obalu (vejce třetí experimentální skupiny) umožňuje zvýšit jejich líhnivost: při skladování po dobu jednoho týdne – o 2,8-4,3 %, dva týdny – o 6,4-10,4 %, tři týdny – o 9,5–12 %.
Dospělo se k závěru, že není praktické skladovat vejce špičatou tyčí nahoru bez obalu déle než jeden týden. Při skladování vajec tupou nebo ostrou tyčí nahoru v uzavřeném obalu se lépe zachovají jejich inkubační vlastnosti.
Když byla vejce skladována se špičatým koncem ve vzduchotěsném obalu po dobu dvou a tří týdnů, byla líhnivost vajec nejlepší. Podle tohoto ukazatele byla vejce třetí pokusné skupiny lepší než vejce první pokusné skupiny o 0,9–4,7 a 5,4–8,1 %, vejce druhé pokusné skupiny o 1,7–3 a 1,3–4,8 % .
Bylo tedy prokázáno, že skladování násadových vajec ostrým kůlem nahoru, stejně jako tupým nebo ostrým kůlem nahoru v uzavřeném obalu po dobu až jednoho týdne, nemá významný vliv na výsledky inkubace. Při nutnosti skladování vajec déle než jeden týden umožňuje použití této technologie zvýšit líhnivost vajec a líhnutí mláďat oproti ukazatelům při skladování běžným způsobem – tupou tyčí nahoru. Nejlepších výsledků dosáhnete při skladování vajec špičatou tyčí nahoru ve vzduchotěsné nádobě.
