Neuróza a neurotická porucha: příčiny, příznaky a typy

Povaha neuróz, jejich prevalence v populaci, příčiny výskytu, jakož i klasifikace neurotických poruch, celkové příznaky a projevy jednotlivých typů neuróz a rysy jejich léčby se staly předmětem rozhovoru s vedoucím lékařem zdravotnického centra “Harmonie zdraví”, praktickým psychiatrem, psychiatrem-narkologem a psychoterapeutem Vladislavem Sipovičem.

Je neuróza duševní nemoc, neurotická porucha nebo hraniční stav?

Předně je třeba říci, že pojem neuróza se v zahraniční, zejména americké psychiatrické praxi prakticky nepoužívá. Podobné trendy jsou pozorovány také v domácí psychiatrii. Ale mezi lidmi pojem neuróza neztrácí svůj význam a rozumí se jím různé typy negativních duševních projevů. Statistiky ukazují, že 20–30 % městské populace a 10–15 % venkovské populace trpí nějakým typem neurózy. Asi čtvrtina všech duševních poruch je neurotických. U žen a dětí jsou závažnější a rozvíjejí se častěji než u mužů. Ženy jsou navíc náchylnější k hysterické formě neurózy.

Z vědeckého hlediska je neuróza (psychoneuróza nebo neurotická porucha) skupina neuropsychiatrických poruch, které jsou psychogenní povahy, reverzibilní (funkční) a nejsou doprovázeny zásadními změnami v psychice.
Psychogenní povaha neurotických stavů znamená, že hlavními příčinami neuróz jsou vnitřní nebo vnější faktory, které mohou způsobit psychické trauma, stres, emoční nebo intelektuální přepětí.

Samotný termín neuróza zavedl do lékařské praxe v roce 1776 William Cullen, lékař ze Skotska. Mimochodem, v širokém slova smyslu je neuróza chápána jako funkční porucha vyšší nervové aktivity (HNA) a využívá se nejen v medicíně, ale i v biologii. Ukázalo se, že neurózami mohou trpět nejen lidé, ale i vyšší živočichové.

Podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) do kategorie duševních poruch patří neurotické poruchy spojené se stresem a také somatoformní poruchy. Tradiční rozdělení na neurózy a psychózy není v ICD stanoveno, ale přesto se v moderní lékařské praxi poměrně aktivně používá.

Rozdíly mezi neurózami a psychózami jsou následující:
• U neuróz si lidé uvědomují svůj stav, jsou k němu kritičtí a zachovávají si schopnost ovládat své chování, tzn. člověk není odříznutý od reality. Psychózy se vyznačují odtržením od reality, deliriem a různými druhy halucinací. Mezi nimi se rozlišuje hraniční stav v podobě nějaké dezorganizace psychiky. Všechna tato dělení jsou libovolná a někdy je dost obtížné odlišit neurózu od hraničního stavu.
• Neurotické poruchy nemají fyziologickou příčinu, ale mohou mít příznaky somatického onemocnění a psychické projevy, které jsou pro člověka bolestivé. Na rozdíl od psychóz však nejsou pozorovány psychotické symptomy a progresivní změny osobnosti směrem k degradaci a demenci.
• Základní příčinou neurózy je vždy psychologický faktor. Mohou to být vnější důvody (konflikty v práci, neúspěchy v podnikání, rodinná dramata, problémy s dětmi, zpráva o vážné nemoci, soudní řízení atd.), ale i vnitřní konflikty skryté v podvědomí mezi potřebami člověka a zákazy jejich uspokojování, které si sám stanovil.

Kromě toho faktory predisponující k rozvoji neuróz mohou být:
• Mentální – osobnostní rysy, podmínky výchovy a rozvoje osobnosti, její vztah ke společnosti, vysoká míra sebeúcty a očekávání.
• Biologické – poruchy funkcí a poměru různých neurotransmiterů, zvyšující zranitelnost jedince vůči účinkům stresu a psychického traumatu. Může to být genetické nebo získané.

Jak je klasifikována neuróza, příznaky a příznaky jejích hlavních odrůd?

Rozlišují se následující typy neuróz:
• Úzkostné poruchy a fobie ve formě zvýšené úzkosti, záchvatů paniky a neopodstatněných strachů (fobie). Na klinice je tento typ neurózy rozdělen do tří fází. Na 1. stupni vzniká strach pouze ve skutečně nebezpečné situaci, kdy se pacient něčeho bojí, na 2. stupni – při úvaze o možnosti znovu se ocitnout v podobné situaci, ve 3. stupni – i při slovní zmínce o jevech, které s fobií nějak souvisí. Mezi příznaky dominují různé strachy. Může se jednat o strach z toho, že onemocníte nějakou nemocí (například kancerofobií, syfilofobií nebo fobií z AIDS), která nakonec může vést k hypochondrii. Mezi poměrně časté fobie patří klaustrofobie (strach z uzavřených prostor), agorafobie (strach z otevřených prostor a davů) atd.
• Obsedantně-kompulzivní poruchy, projevující se obsedantními činy, myšlenkami, vzpomínkami a aspiracemi, vnímané člověkem jako nepříjemné a cizí. Pacienti se s nimi nedokážou sami vyrovnat. Lidé náchylní k tomuto typu neurózy jsou ti, kteří jsou náchylní k podezřívavosti, úzkosti a introspekci (reflexi). Obsedantní myšlenky se mohou projevit v podobě počítání kroků, projíždění aut určité barvy, opakovaných pokusů odpovědět na nesmyslné otázky, například proč je v jednom slově tolik písmen a v jiném více či méně. Obzvláště obtížné je vnímat obsedantní touhu udělat něco hanebného a nepřijatelného, ​​například svléknout se nahá na veřejném místě, nadávat nebo zabít milovanou osobu. Obsedantní jednání (nutkání) může dospět až k absurditě – mytí rukou až 100krát denně, opakovaný návrat domů a kontrola, zda jsou domácí spotřebiče, plyn nebo dveře vypnuté. Existuje také provádění rituálních akcí před určitými událostmi (pohled do zrcadla několikrát před odchodem z domu, skákání nebo tahání za ucho atd.). Teprve po takových rituálech může pacient odejít z domu s důvěrou, že se mu nestane nic nepříjemného nebo hrozného.
• Hysterické reakce, jinak známé jako poruchy konverze, doprovázené změnami smyslových vjemů, poruchami motorických a autonomních reakcí, ztrátou paměti atd. Ženy jsou náchylnější k hysterii. Příznaky neurózy u žen jsou tak rozmanité a proměnlivé, že mohou připomínat mnoho fyzických onemocnění. Hysterie je často nazývána velkým podvodníkem. Predispozice k němu je výraznější u jedinců s příliš labilní nebo nezralou infantilní psychikou. Hysterická porucha se projevuje takovými znaky, jako je neustálá touha být středem pozornosti, hrát vedoucí roli ve skupině a rodině, ovládat ostatní. Hysterky se také vyznačují hyperemocionalitou, výkyvy nálad, sklonem k zveličování vlastní role, demonstrativním chováním a prvky teatrálnosti. Jeho okolí často nabývá dojmu, že si hysterák ve své nemoci libuje, všemožně se jí ohání a využívá ji k upoutání pozornosti. Extrémním projevem hysterie je hysterický záchvat, připomínající epileptický záchvat.
• Somatoformní porucha, jinak známá jako somatická distresová porucha, je spojena s projevy symptomů fyzické nemoci bez přítomnosti nemoci samotné. Známky neurózy v tomto případě nejčastěji připomínají příznaky určité nemoci. Charakteristickým rysem tohoto typu neurózy je zvláštní muka a nadměrné zaměření pacientovy pozornosti na somatické projevy, které se zhoršují kontaktem se zdravotníky a nelze je přesvědčit ani výsledky klinických a laboratorních vyšetření, ani lékařskými argumenty. Pacient má jistotu, že má nemoc, je hluchý k jakýmkoli protiargumentům a neustále zahajuje nová vyšetření, která jsou prakticky zbytečná a často i drahá. Kromě toho jsou příznaky charakterizovány délkou trvání a progresivní variabilitou. Například vegetativně-vaskulární dystonie může být nahrazena hypertenzí, tachykardie může být komplikována arytmií, střevní křeče se mohou připojit k bolestem žaludku atd. Navíc se zřídka vyskytuje pouze jeden symptom, obvykle se vyskytuje mnohočetnost, např. migrující bolest po celém těle, neuróza se závratěmi, bolesti hlavy, vysoký nebo nízký krevní tlak, tachykardie nebo bradykardie. Často je pozorována vegetativní dysfunkce kardiovaskulárního, respiračního a gastrointestinálního systému. To vše výrazně snižuje kvalitu života pacienta i jeho nejbližšího okolí. V terapeutické praxi má téměř každý čtvrtý pacient obtíže, které nejsou potvrzeny klinickou diagnózou.
• Neurastenie je stav zvýšené intelektuální únavy, bolestí hlavy při psychické zátěži, neschopnosti úplné relaxace a poruch spánku. Tento stav si zasluhuje podrobnější diskusi pro svou relevanci a dopad na duševní aktivitu a intelektuální schopnosti.

Jaké jsou hlavní příznaky neurastenie?

Příznaky tohoto stavu jsou různé, ale s plným klinickým obrazem jsou typické pro většinu pacientů. Porucha se vyvíjí ve fázích:
• V 1. stadiu jsou pozorovány vegetativní poruchy, mezi nimiž již při malé námaze převažuje tachykardie, pocení, poruchy prokrvení končetin s jejich ochlazováním, dále špatný spánek a nechutenství. Výrazně se posílí smyslová odezva, zejména zraková, kdy člověk nesnese ani rozptýlené světlo, zavírá okna tlustými závěsy a zůstává v pološeru. Kromě toho se může objevit neočekávaný a ostrý pocit hladu v reakci na sebemenší chutné vůně a dokonce i nevinné zmínky o jídle. Často jsou extrémními projevy zvýšené citlivosti silné bolesti hlavy.
• Na 2. stupni se rozvíjejí senzomotorické poruchy, zvyšuje se reakce na vjemy z vnitřních orgánů. Zvyšuje se citlivost na změny teploty – silné nachlazení v chladném počasí a zvýšené pocení v horkém počasí. Hluk v uších, pocity vlastního srdce a práce žaludku, které člověk běžně necítí a ani na to nemyslí. Signály z těla a jeho jednotlivých orgánů jsou tak silné, že udržují člověka v neustálém napětí a nutí ho prudce a úzkostně reagovat na jakékoli změny z jejich strany.
• Ve 3. stádiu neurastenie se k tomu všemu přidávají afektivní poruchy s výkyvy nálad a přehnanou reakcí i na ty nejnepatrnější události. Lidé se snadno a rychle urazí, stanou se plačtivými a podrážděnými, každá maličkost nebo bezvýznamné selhání se stane zdrojem vzrušení a starostí. U některých lidí se podrážděnost vyvine v prchlivost, vztek a rozhořčení. Ve skutečnosti dochází k nerovnováze v neuropsychických a emocionálních procesech, což vede k poklesu intelektuálních schopností, koncentrace, porozumění a zapamatování abstraktních pojmů.

V závislosti na etiologickém faktoru se rozlišují 2 varianty neurastenické poruchy:
• Neuróza vyčerpání nervového systému, jako následek neustálého a výrazného přetěžování.
• Reaktivní neurózy, jejichž příčinou je psychické trauma (akutní nebo chronické).
Kromě toho existují 2 formy vývoje neurastenie:
• Hyperstenické s převahou podrážděnosti, zvýšené citlivosti na vnější podněty, svalového napětí při neurózách, nervových tiků a snížené pozornosti.
• Hypostenické, které se vyznačuje rychlou únavou, neustálým pocitem únavy, sníženou výkonností, letargií a fyzickou slabostí.
Neurastenický stav může být komplikován přidáním příznaků jiných neurotických poruch. Mohou to být hysterické reakce, obsedantní obavy a pochybnosti, somatické projevy atp.

Jaké jsou nejčastější příznaky neurózy?

Mezi duševními příznaky je třeba věnovat pozornost především následujícím:
• Emoční nepohodlí, ke kterému dochází bez zjevného důvodu.
• Obtížná komunikace s ostatními.
• Neochota činit rozhodnutí.
• Nedostatečnost sebeúcty s jejím přeceňováním nebo podceňováním.
• Často se vyskytující úzkost, pocity strachu, očekávání něčeho nepříjemného a děsivého, rozvoj fobií, výskyt záchvatů paniky.
• Deformace systému hodnot, aspirací, preferencí, cynický postoj k životu a životnímu prostředí.
• Podrážděnost a snížená odolnost vůči stresu.
• Zášť, plačtivost, zvýšená zranitelnost.
• Posedlost traumatickými okolnostmi.
• Rychlá únava při intelektuálním stresu, zhoršení paměti a ztrátě schopnosti koncentrace.
• Zvýšená citlivost na náhlé změny teploty, hlasité zvuky, jasné světlo.
• Poruchy spánku s potížemi s usínáním, nočním probouzením, povrchností, rušivými sny, ranní únavou.

Následující fyzické příznaky neurózy mohou naznačovat neurotickou poruchu:
• Bolest různých lokalizací (bolesti hlavy, srdce, gastrointestinální bolesti, bolesti svalů a kloubů)
• Náhlé změny tlaku.
• Vestibulární poruchy se závratěmi, ztrátou rovnováhy atd.: potíže s udržením rovnováhy, závratě.
• Poruchy příjmu potravy charakterizované přejídáním nebo nedostatečným jídlem, náhlý pocit hladu s rychle se objevujícím pocitem sytosti.
• Psychalgie (fyzická bolest doprovázející silné duševní zážitky, jinak duševní bolest), zvýšený zájem o vlastní zdraví, hypochondrie.
• Vegetativní poruchy – skoky krevního tlaku, tachykardie, kašel, časté nutkání na močení, gastrointestinální dysfunkce, pocení, zimnice, necitlivost a chlad končetin atd.
• Poruchy řeči ve formě koktavosti.
• Sexuální dysfunkce (snížená potence a libido) je pozorována zřídka.

Pokud se neuróza neléčí včas, příznaky se stávají závažnějšími a jednotlivé příznaky se mohou zobecnit. Například tlakové rázy ve stresových situacích se mohou rozvinout ve vegetativně-vaskulární dystonie (jinak nazývané neurocirkulační dystonie), spojené s dysfunkcí jeho sympatického a parasympatického dělení a narušením neurohumorální regulace kardiovaskulárního, respiračního systému, střevní motility atd.

Je možné se s neurózou vyrovnat a jak?

Na otázku, jak vyléčit neurózu, existuje jasná odpověď – jedině s pomocí psychoterapie. Jedná se o nejúčinnější a zcela bezpečný způsob boje proti téměř všem typům neurotických poruch. Medikamentózní terapie se používá jako adjuvantní a symptomatická léčba. Zahrnuje léky snižující úzkost, mají uklidňující a hypnotický účinek, antidepresiva atd. Předepisují se v závislosti na závažnosti příznaků neurózy, tzn. když jsou bolestivé a ohrožují zdraví. Například panické ataky se strachem ze smrti, které člověka prakticky zbavují pracovní schopnosti a vedou k neustálému napětí a očekávání katastrofy pro tělo.

Psychoterapie neuróz využívá takové metodiky jako
• Ericksonova hypnóza – uvedení do hypnotického transu s aktivací nervových zdrojů pacienta. Účinné při léčbě nervového vyčerpání.
• Technika pohybu očí. Umožňuje zpracování a neutralizaci negativních, traumatických zážitků v psychice. Je indikován k léčbě strachu, nervového vyčerpání a psychických traumat.
• Kognitivně behaviorální terapie (KBT) – korekce pacientova vnímání a reakce na traumatickou situaci, rozvoj dovedností pro optimální chování a efektivní sebeovládání při panických atakách, fobiích a vyčerpání nervového systému.
• Psychodynamická terapie – náprava pokřiveného hodnotového systému, utváření kladného vztahu k událostem a lidem, úprava nálady.
• Integrativní psychoterapie, která kombinuje dýchací techniky, arteterapii, terapii zaměřenou na tělo a psychosyntézu s cílem změnit principy reakce a chování pacienta v konkrétních stresových situacích.

Akupunktura, bylinná medicína, relaxační techniky, dieta, režim práce a odpočinku, fyzické cvičení a zdravý životní styl mají také pozitivní vliv na léčbu neuróz. Více o Gestalt terapii.

Na závěr bych chtěl říci, že neuróza je reverzibilní porucha, s pomocí kompetentního a zkušeného psychoterapeuta je možné se jí zcela zbavit. Přečtěte si náš článek, abyste zjistili rozdíl mezi psychoterapeutem a psychiatrem. Kromě toho je pacient sám schopen kriticky posoudit svůj stav a upřímně usiluje o uzdravení. Zjištění skutečné základní příčiny rozvoje neurózy, správná volba určitého typu psychoterapie a individuální přístup k léčbě konkrétního pacienta jej mohou trvale zbavit bolestivé neurotické poruchy.

Naše další články:

Závislost na hazardních hrách – příznaky a znaky léčby.