Lenochod: fotografie, popis zvířete, stanoviště, zajímavá fakta

Lenochod je tak pomalý a nemotorný, když se na něj podíváte někde v zoo. Zároveň je přátelský a nebojí se lidí, což vzbuzuje sympatie a zájem. Pojďme se o tom dozvědět více v tomto článku. Zde se dočtete spoustu zajímavých informací o tomto úžasném zvířeti.

Vzhled zvířecího lenochoda

Lenochod není jako žádné jiné zvíře. Charakteristickým znakem lenochoda jsou háčkovité prsty. Různé druhy lenochodů mají různý počet, ale obvykle dva, méně často tři. Jejich funkčním účelem je poskytnout schopnost viset na větvích stromů, protože jsou poměrně silné.

Lenoši tráví téměř celý život v korunách stromů, dokonce i spí, a to díky svým úžasným prstům, které se mění v dlouhé drápy.

Lenochod není velké zvíře, jeho délka obvykle nepřesahuje půl metru a jeho hmotnost nepřesahuje šest kilogramů. Fotografie lenochoda ukazuje, že jeho srst je hustá a hladká, hnědošedá, se zelenkavým nádechem.

Tento odstín je způsoben přítomností modrozelených řas ve vlasech vlny, které se objevily kvůli vysoké vlhkosti. Tato funkce pomáhá zvířeti lépe se maskovat v zeleni před nepřáteli.

Hlava je v poměru k tělu velmi malá, má příslušně drobné oči a stejné uši. Lenochod na fotografii má velmi neobvyklý vzhled. Neúměrně dlouhé končetiny dávají zvířeti určitou neobratnost, ale funkčně pomáhají v pohybu.

Přední nohy jsou delší než zadní. Ocas je krátký, ne více než 4 cm, některé druhy lenochodů nemají ocas vůbec. Jméno zvířete se objevilo kvůli jeho velké lásce ke spánku, který si dopřává až 17 hodin denně.

Vzhledem k nepoměrnosti těla se tento savec obtížně pohybuje po zemi, takže spí i na stromě. Ale ve vodě se lenochod ukáže jako výborný plavec.

Další překvapivou věcí je neobvykle nízká tělesná teplota lenochoda. Od 30 do 33 stupňů a někdy dokonce klesne na 24. To se děje kvůli pomalému metabolickému procesu.

Stanoviště lenochodů

Není těžké uhodnout, kde lenoši žijí. Samozřejmě tam, kde je hodně listnatých stromů. Tento zástupce podřádu savců miluje teplé podnebí, proto ho hledejte v tropech.

Oblíbenými místy zvířat jsou koruny stromů v Brazílii, Hondurasu a Paraguayi. Mezi hustou vegetací Uruguaye, Panamy a Argentiny se také cítí jako doma.

Lenost životní styl

Lenochod tráví celý svůj život na stromě. Drží se větve, visí zády a pohybuje se výhradně při hledání potravy na sousedních stromech. Lenoši jsou aktivnější v noci a přes den většinou spí a vystavují svá těla teplým slunečním paprskům.

Tato zvířata lze nazvat samotáři, ale jejich interakce s příbuznými nebyla plně prozkoumána. Pro svou pomalost a neohrabanost se lenoši málokdy navzájem srazí, ale i když se dva jedinci najednou potkají na stejném stromě, koexistují většinou klidně a mírumilovně.

Tito savci zřídka vydávají zvuky, většinou syčení nebo pískání, v závislosti na typu lenochoda.

Dieta lenochoda

Vzhledem k životnímu prostředí zvířete není těžké uhodnout, co lenoši jedí. Jsou býložravci, jedí mladé listy stromů, vinné révy a jedí také pupeny, mladé výhonky a plody.

Rostlinná strava způsobuje, že zvíře nemá žádné tesáky a samotné zuby jsou téměř černé barvy, protože jim chybí sklovina. Jejich tělo je odolné vůči mnoha rostlinným jedům.

Dokud na stromě, kde zvíře sedí, zůstane dostatek vegetace k uhašení hladu a žízně, a to na stromě utiší i pomocí rosy hromadící se na listech, neopustí místo svého pobytu.

Plný žaludek lenochoda představuje téměř třetinu hmotnosti celého jeho těla a potrava v něm se tráví tři až čtyři týdny, než se dostane do střev.

Velmi prostorný a roztažitelný, vícekomorový žaludek umožňuje lenochodovi ulevit si maximálně jednou týdně. Takový vzácný sestup zvířete ze stromu na zem mu pomáhá přežít, protože je pomalé a nemotorné, je velmi náchylné na nebezpečí, že se dostane do spárů predátora nebo do rukou lovce pro jemné maso a tenká kůže lenochoda.

Kvůli stavbě těla se lenochod musí pohybovat velmi pomalu, plazí se u paty stromu, kde si obvykle dělá záchod.

Rozmnožování lenochoda

Populace má malý počet samců, takže samotný proces reprodukce se vyskytuje zřídka. Samci jsou polygamní a v době páření si najdou samičku a v další sezóně to bude další samice. Jeden samec tak může zplodit více než sedm mláďat.

Drtivá většina lenochodů se rozmnožuje celoročně, kromě lenochoda tříprstého, který tak činí od poloviny léta do začátku podzimu.

Doba březosti je asi šest měsíců. Obvykle se jedná o jednoho novorozence o hmotnosti kolem čtyř set gramů. Porod probíhá opět na stromě, kde samice mládě ihned přikládá k bradavce.

Dítě se čtyři týdny živí mateřským mlékem, poté postupně rozšiřuje stravu, ale asi dalších šest měsíců zůstává pasažérem na matčině zádech. Po devíti měsících mládě opouští matku na vlastní území. Pohlavní dospělost u žen nastává ve třech letech a u mužů o rok nebo dva později.

Nepřátelé lenochodů

Pro lenochoda na souši představují hrozbu především predátoři z čeledi koček. Tohle je puma, panter, jaguár. Anakonda je také nepřítel. Lenochod je napaden, když sestupuje ze stromu, aby provedl toaletu.

Někdy, v době přírodních katastrof, musí lenochod opustit svůj domov a plavat přes vodní plochy.

Navzdory tomu, že zvíře skvěle plave a dokáže pod vodou zadržet dech i déle než půl hodiny, je voda plná smrtelné hrozby. Na lenochoda totiž číhá stejně nebezpečný nepřítel – kajman.

Jak dlouho žije lenochod?

Ve volné přírodě se lenochod dožívá v průměru 10-12 let. V zajetí, pokud jsou pro zvíře vytvořeny všechny podmínky, může žít až třicet let. Chování lenochodů v zajetí je nežádoucí, protože je obtížné vytvořit všechny životní podmínky nezbytné pro toto zvíře.