Jak se odstraňuje alkohol z mateřského mléka?

S blížícími se novoročními svátky stále častěji slýcháme otázku: „Co by měla kojící matka udělat, aby si u slavnostního stolu mohla dát sklenku šampaňského?“ Zároveň se obvykle očekává, že poradkyně pro kojení poradí, jak dlouho si dát pauzu od krmení, kdy a jak odstříkat mléko a tak dále. Na internetu skutečně najdete spoustu takových rad. My si ale dáme odpověď, možná nečekanou, ale příjemnou: sklenka nebo dvě šampaňského na Silvestra od matky vůbec nevyžadují žádné další úkony – vašemu dítěti neublíží.

A jaký je vliv alkoholu na mléko?

Oficiální doporučení mnoha organizací na podporu kojení skutečně stále navrhují dát si v kojení průměrně tři hodiny pauzu na každou vypitou porci alkoholu (před rokem jsme výběr takových doporučení zveřejnili ZDE). Postupem času se však objevují nové poznatky, založené na hlubším studiu problematiky. Světoznámý lékař Jack Newman tak před rokem na svém blogu sdílel také data od jedné matky, která měla možnost vyšetřit své mléko v toxikologické laboratoři za použití nejmodernějších metod. Stručně řečeno: matka si namíchala nápoj z asi 50 ml vodky a 280 ml Sprite, vypila ho do půl hodiny a po další půl hodině odstříkala trochu mléka k analýze a po další hodině odstříkala druhou porci. Během této doby nepila ani nejedla nic jiného, aby se nerozmazal obraz o vlivu alkoholického koktejlu na mléko. Následující den matka vypila sklenici piva a dvě sklenice vína (každá asi 170 ml) a mléko odstříkala úplně stejným způsobem, hodinu a dvě hodiny poté, co začala pít alkohol. Co laboratorní test odhalil?

Mléko odstříkané hodinu po začátku pití alkoholického koktejlu s vodkou mělo obsah alkoholu 0,0137 %. To odpovídá přibližně 50 ml vodky zředěné v 70 litrech vody. Pro srovnání, obsah alkoholu v třídenním kefíru je hodinu po vypití alkoholického koktejlu přibližně 60krát vyšší než v lidském mléce. A v porci odstříkané o dvě hodiny později nebyl v mléce nalezen vůbec žádný alkohol.

Po třech porcích alkoholu byl obraz složitější, ale také ne kriminální: po hodině obsahovalo mléko 0,03749 % alkoholu a po dvou hodinách 0,00629 %. Opět je to mnohem horší než kefír a v tak nevýznamné koncentraci nemůže dítěti ublížit.

Předpokládejme však, že se jednalo pouze o osobní zkušenost jedné kojící matky, která nestačí ke změně zavedených doporučení pro krmení – k tomu jsou potřeba data podložená oficiální vědou. A taková data se také našla! Práce MaijeBruun Haastrupové, Antona Pottegårda a Pera Damkiera „Kojení a alkohol“, publikovaná v časopise „Clinical Pharmacology and Toxicology“, je metaanalýzou řady randomizovaných kontrolovaných studií. Doposud nebyla na toto téma provedena tak rozsáhlá studie.

Zjištění vyvolávají vážné otázky ohledně platnosti přísných omezení předepsaných mnoha národními pediatrickými asociacemi. Výzkumníci konkrétně uvádějí:Ani v teoretickém případě těžké intoxikace matky není dítě vystaveno klinicky významnému množství alkoholu.U dětí vystavených mléku matek, které pily alkohol, nebyly hlášeny žádné změny v chování, ale literatura je protichůdná. Jakékoli dlouhodobé účinky mateřského zneužívání na děti nejsou známy, ale nežádoucí účinky občasného užívání během kojení nebyly přesvědčivě prokázány. Zvláštní doporučení pro kojící ženy nejsou opodstatněná. Kojící ženy by se místo toho měly řídit standardními lékařskými radami týkajícími se konzumace alkoholu.

Odvaha vědců je úctyhodná. Koneckonců, jejich zjištění dávají vzniknout obviněním z propagace nezdravého životního stylu. Na druhou stranu je skvělé, když lidstvo dostává další potvrzení, že Kojící matka je naprosto stejná osoba jako ostatní a mohou žít obyčejný lidský život, bez rituálních zákazů a bariér.

Studie (plná PDF verze je k dispozici na odkazu) vypadá nejen přesvědčivě, ale i velmi zajímavě. Například popis studie negativního vlivu alkoholu na produkci oxytocinu (hormonu zodpovědného za uvolňování mléka, zejména tzv. přílivy): vědci zaznamenali významný pokles denní spotřeby mléka u dítěte a zvýšení frekvence přisátí v den, kdy matka pila alkohol. Následující den se produkce mléka výrazně zvýšila více, než bylo potřeba k obnovení předchozí úrovně laktace.

Zajímavá je také nedávná rozsáhlá studie Wilsona J. a kol. z roku 2017, provedená v Austrálii, která zjistila, že 2 % matek skutečně konzumuje alkohol 60,7 měsíce po porodu (tj. 3 matky z každých 5), a většina tak činí s mírou a příležitostně (ne více než 3krát týdně a celkem ne více než 14 standardních nápojů během této doby). Zdravotní prohlídky jejich kojenců ve věku 2 měsíců i XNUMX roku neodhalily absolutně žádné problémy spojené s alkoholem, pokud byl konzumován tímto způsobem (nepravidelně a s mírou).

Je však také nutné vzít v úvahu, že praxe ukazuje, že – Konzumace alkoholu zvyšuje riziko laktostázyJe to způsobeno tím, že alkohol zvyšuje produkci prolaktinu a zároveň snižuje produkci oxytocinu (Pepino Teff 2005). Ukazuje se, že se do prsu dostává více mléka, ale hůře odtéká z prsu. Navíc existují pozorování, že děti, které jsou krmeny mlékem po alkoholu, obvykle sají méně aktivně a kratší dobu. Zřejmě se však není třeba bát žádných problémů se svým zdravím, to znamená, že kojící matka s mírnou konzumací alkoholu by se raději neměla starat o stav vlastních prsou, než aby se starala o dítě, a v každém případě. Sklenka vína na Silvestra není množství, které by mohlo způsobit nějaké problémy Přeji hezké novoroční svátky.